Ústavní soud České republiky se v usnesení spis. zn. III.ÚS 1888/24 ze dne 26. 11. 2024 zabýval otázkou právní povahy nádvoří Pražského hradu (náměstí U Svatého Jiří) a dospěl k závěru, že nádvoří Pražského hradu (náměstí U Svatého Jiří) nejsou veřejným prostranstvím.
Ústavní soud dává za pravdu Nejvyššímu správnímu soudu, který v předchozím rozhodnutí poukázal nejen na faktickou kontrolu vlastníka nad užíváním předmětného pozemku, ale i na množství dalších omezení užívání areálu. Nejvyšší správní soud např. uvedl, že areál Pražského hradu včetně předmětného náměstí je sídlem prezidenta republiky a primárně slouží k výkonu jeho pravomoci, jakož i k jeho veřejné činnosti a protokolárním povinnostem (např. § 2 zákona o Kanceláři prezidenta republiky). Jako takový je chráněným objektem a prostorem ve smyslu § 48 odst. 1 zákona o Policii České republiky a usnesení vlády č. 1604/2008 k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů, jehož vnější bezpečnost zajišťuje Hradní stráž a vnitřní bezpečnost Policie České republiky. Policisté jsou přitom oprávněni zjišťovat důvod vstupu osob na dané místo, zjišťovat totožnost vstupujících nebo vycházejících osob, provádět prohlídky vnášených nebo vynášených věcí, zastavovat vjíždějící nebo vyjíždějící dopravní prostředky a provádět jejich prohlídky, provádět prohlídky vstupujících nebo vycházejících osob a na dobu pobytu osob na daném místě jim odebrat zbraň. Již uvedený účel a zákonný režim areálu Pražského hradu jako chráněného objektu ex lege vylučuje, aby se jednalo o místo, které je přístupné každému bez omezení, a tedy sloužilo obecnému užívání. To podle relevantní právní úpravy není primárním účelem areálu Pražského hradu. Uvedené však neznamená, že areál Pražského hradu (jeho části) nemůže být veřejnosti za stanovených podmínek (např. návštěvním řádem) zpřístupněn. O takový případ se jedná i v případě náměstí U Svatého Jiří; to z něj však nečiní veřejné prostranství.
