V rozsudku ze dne 29. 11. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2633/2024, šlo o žalobu vyděděného nepominutelného dědice, který se po dědičce ze závěti domáhal vyplacení povinného dílu. Nejvyšší soud řešil základní koncepční otázky v těchto řízeních a to, zda se v řízení uplatňuje dispoziční a projednací či vyšetřovací zásada. Dále posuzoval rozložení povinnosti tvrzení a důkazního břemene mezi nepominutelného dědice a dědice ze závěti. V této souvislosti se také zabýval smyslem a obsahem poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
