Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3245/2024, ze dne 31. 7. 2025 vyjádřil k některým právním aspektům stavění promlčecí lhůty při uplatnění nároku v trestním řízení a Stavění promlčecí lhůty při zpětvzetí žaloby dle § 648 o. z.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu řádným uplatněním nároku poškozeného v trestním řízení na náhradu škody, jež mu byla způsobena trestným činem (popř. obdobného návrhu na peněžité odčinění nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení), se staví po dobu řízení běh promlčecí lhůty ve vztahu k tomuto právu podle 648 věty první o. z. i v situaci, kdy v trestním řízení došlo k odložení věci podle § 159a trestního řádu.
Uplatní-li věřitel žalobou právo u soudu a soud toto řízení zastaví z důvodu zpětvzetí žaloby, nepokračuje věřitel řádně v zahájeném řízení, v důsledku čehož nedochází podle § 648 věty první o. z. ke stavění promlčecí lhůty tohoto práva stejně, jako by řízení nebylo vůbec zahájeno.