Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1268/2025, ze dne 3. 9. 2025 zabýval otázkou, zda na základě § 65 odst. 9 katastrálního zákona nabývá stát vlastnické právo k nemovité věci v případě, že se stát chopí faktické držby nemovitosti.
Podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona platí, že nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu na základě § 65 odst. 9 katastrálního zákona stát vlastnické právo k nemovitosti nenabývá. Ustanovení § 65 odst. 9 katastrálního zákona upravuje postup katastrálního úřadu v případě uplatnění vyvratitelné domněnky, že nemovitost je opuštěná (§ 1050 odst. 2 o. z.), nestanoví však ani nevyvratitelnou domněnku, ani fikci opuštění nemovitosti. Chopí-li se stát i držby nemovitosti (tedy držby faktické, nikoliv jen knihovní), může vlastnické právo za splnění zákonných podmínek vydržet.