Ústavní soud se v nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 zabýval otázkou nároku vlastníka pozemků na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva v případě, že předchozí vlastník pozemků s jeho veřejným užíváním souhlasil.
Vlastník pozemků se v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání svých pozemků jako veřejného prostranství. Soudy uvedly, že předchozí vlastník s výstavbou komunikací musel souhlasit v rámci vybudování stavebního projektu a stěžovatel od něj pozemky již takto zatížené koupil. Vlastník pozemků se poté obrátil na Ústavní soud.
Ústavní soud dnes vyhlášeným nálezem stížnost zamítl a konstatoval, že souhlasil-li vlastník pozemku s jeho veřejným užíváním, je výklad obecných soudů, podle něhož mu nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva veřejným prostranstvím, ústavně souladný. Nejedná se totiž o případ nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Tisková zpráva a text nálezu naleznete na tomto odkazu: https://shorturl.at/qtvzW