Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 22 Cdo 1248/2025, ze dne 17. 2. 2026 vyjádřil k uplatnění pohledávky spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu vlastnictví spoluvlastnického podílu ve smyslu § 1121 o. z. znamená, že spoluvlastník s ním může v mezích zákona disponovat, neznamená to však popření povahy spoluvlastnictví jako společného, navenek jednotného vlastnického práva. Podíl vyjadřuje jen míru účasti ve vnitřních vztazích mezi spoluvlastníky. Z toho vyplývá solidarita spoluvlastníků vůči třetím osobám, pokud jde o protiprávní jednání třetích osob proti společné věci. Výslovné vyjádření této solidarity v zákoně není nutné, z povahy věci je dána nejen pro závazky z právních jednání, ale i pro závazky z jiných právních důvodů (§ 2991 a násl. o. z.).
Uplatnění nároku ani podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení získaného třetí osobou užíváním společné věci není správou společné věci, ani řádnou (§ 1128 o. z.), ani mimořádnou (§ 1129 o. z.); žalobu může podat každý ze spoluvlastníků.
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v celém rozsahu uplatnit každý ze spoluvlastníků, aniž by muselo předcházet rozhodnutí o správě společné věci.