Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1840/2024, ze dne 15. 4. 2026 zabýval otázkou náhrady nákladů na odstranění porostů z pozemku podle § 10 odst. 3 zákona o dráhách v případech, kdy tyto porosty ohrožují bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu vlastník (správce) pozemku, který na základě výzvy podle § 10 odst. 3 zákona o dráhách odstranil nebo oklestil své stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy (odstraní nebezpečí pro dráhu), nemá vůči provozovateli dráhy právo na náhradu nákladů na odstranění vynaložených ani na náhradu za předčasné smýcení lesního porostu.
Za škodu ve smyslu § 10 odst. 5 zákona o dráhách nelze považovat samotné odstranění zdroje nebezpečí (náklady s ním spojené), nýbrž škodu vzniklou v souvislosti s jeho odstraňováním provozovatelem dráhy (např. při kácení stromu představujícího nebezpečí pro dráhu dojde k poškození jiného stromu, jenž pokácen být neměl).