Nejvyšší soud se v rozsudku sen. zn. 29 ICdo 77/2024, ze dne 8. 7. 2026 zabýval otázkou přiměřenosti doby k přijetí nabídky ve smyslu § 1735 věty druhé o. z.
Nejvyšší soud předně uvádí, že přiměřenou dobu k přijetí nabídky ve smyslu § 1735 věty druhé o. z. nelze stanovit obecně, ale je nutno ji zkoumat v každém jednotlivém případě. Zákon pouze poskytuje určitá vodítka, mezi něž řadí označené ustanovení „povahu navrhované smlouvy“ a „rychlost použitých komunikačních prostředků“. Při posuzování délky přiměřené doby je proto vždy nutno vzít v úvahu dobu, po kterou trvá zaslání návrhu oblátovi a akceptace oferentovi, jakož i dobu, ve které (s ohledem na charakter smlouvy) může oblát dostatečně pečlivě zvážit, zda návrh odmítne nebo jej akceptuje, anebo zda učiní protinávrh. Vzhledem k tomu, že uvedená kritéria mají demonstrativní povahu, lze podle okolností konkrétního případu přihlížet i k dalším rozhodujícím kritériím.
Obecně lze říci, že např. v obchodním styku bude zapotřebí vzít dále v úvahu obchodní zvyklosti nebo praxi, kterou si strany mezi sebou vytvořily; s ohledem na princip profesionality v obchodních závazkových vztazích je nutno rovněž usuzovat, že přiměřená doba ve smyslu § 1735 věty druhé o. z. bude podstatně kratší než v občanskoprávních vztazích.
Jestliže u smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným původně mělo dojít k podpisu smlouvy oběma smluvními stranami při společném jednání a nabídka byla následně pro nepřítomnost zástupce druhé strany zaslána prostředníkem, není její přijetí po více než pěti měsících přijetím v době přiměřené povaze smlouvy a rychlosti prostředků použitých pro zaslání nabídky. Nejsou-li dány ani podmínky, za nichž má pozdní přijetí účinky včasného přijetí (§ 1743 odst. 1 o. z.), nebo podmínky konkludentního přijetí nabídky (§ 1744 o. z.), smlouva nevznikne.
Situaci, kdy oblát původní návrh smlouvy o převodu podílu, ačkoliv původní nabídka již zanikla, později podepíše a zašle zpět původnímu oferentovi, který se bezprostředně po jeho doručení začne chovat podle textu návrhu smlouvy, lze mít za akceptaci nové oferty ve smyslu § 1744 o. z. Na takovou akceptaci však nelze usuzovat, nezačal-li se původní oferent po doručení návrhu chovat podle jeho obsahu. Stejně tak nelze pozdnímu přijetí původní nabídky přisoudit účinky včasného přijetí podle § 1743 odst. 1 o. z., neprojevil-li oferent vůli, že je považuje za včasné, ani se nezačal chovat ve shodě s nabídkou (zde měl oferent naopak za to, že z prodeje sešlo, a listiny s návrhy smluv byly roztrhány).