Výzva k uzavření vlastní realizační smlouvy
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 491/2025, ze dne 31. 3. 2026 vyjádřil k výzvě k uzavření realizační smlouvy podle smlouvy o smlouvě budoucí. Výzva k uzavření realizační smlouvy musí následovat dřívější dohodu o obsahu budoucí smlouvy. Pro vznik a rozsah budoucích nároků má význam vymezení obsahu budoucí realizační smlouvy ve smlouvě o […]
Zánik společného členství manželů v bytovém družstvu
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2803/2025, ze dne 12. 3. 2026 vyjádřil k některým aspektům zániku společného členství manželů v bytovém družstvu Podle právního názoru Nejvyššího soudu, vzniklo-li manželům podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu, ačkoli družstevní podíl byl pořízen z […]
Zákaznická základna ve smyslu § 2315 o. z.
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 235/2026, ze dne 10. 3. 2026 vyjádřil k některým aspektům zákaznické základny ve smyslu § 2315 o. z. Podle právního názoru Nejvyššího soudu zákaznickou základnu ve smyslu § 2315 o. z. tvoří zákazníci, kteří se v souvislosti s podnikáním nájemce provozovaným v pronajatém prostoru vracejí a opakovaně […]
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 22 Cdo 1248/2025, ze dne 17. 2. 2026 vyjádřil k uplatnění pohledávky spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení. Podle právního názoru Nejvyššího soudu vlastnictví spoluvlastnického podílu ve smyslu § 1121 o. z. znamená, že spoluvlastník s ním může v mezích zákona disponovat, neznamená to však popření povahy spoluvlastnictví jako společného, […]
Neplatnost smluvního ujednání o nakládání s ornicí při skrývce způsobem, který je v rozporu se zákonem
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 750/2025, ze dne 21. 1. 2026 vyjádřil k otázce platnosti smluvního ujednání, jehož obsahem je povinnost nakládat s ornicí (či hlouběji uloženými zúrodnění schopnými zeminami) při skrývce způsobem, který je v rozporu se zákonem. Podle právního názoru Ústavního soudu je účelem a smyslem zákona o ochraně zemědělského půdního […]
Nárok vlastníka pozemků na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva v případě, že předchozí vlastník pozemků s jeho veřejným užíváním souhlasil
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 zabýval otázkou nároku vlastníka pozemků na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva v případě, že předchozí vlastník pozemků s jeho veřejným užíváním souhlasil. Vlastník pozemků se v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání svých pozemků jako veřejného prostranství. […]
Právní povaha rallye závodu z pohledu odpovědnosti za škodu
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1311/2025, ze dne 27. 1. 2026 posuzoval právní povahu rallye závodu z pohledu odpovědnosti za škodu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu naplňuje rallye závod v průběhu rychlostní zkoušky znaky provozu zvlášť nebezpečného ve smyslu § 432 obč. zák. Ke stejnému závěru dospěl dovolací soud v poměrech nové právní úpravy […]
Právní povaha stabilizační nádrže v zemi
Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2675/2025, ze dne 16. 12. 2025 právní povahu stabilizační nádrže v zemi. Podle právního názoru Nejvyššího soudu stabilizační nádrž, která vznikla pouze vybagrováním jinak stavebně neupravené prohlubně v zemském povrchu, přičemž vodu zadržuje přirozené podloží, a nemá materiální podstatu odlišnou od okolního pozemku (chybí kompaktnost stavebního materiálu), není […]
Vázanost civilního soudu trestním rozhodnutím o spáchání trestného činu
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2675/2024, ze dne 11. 12. 2025 vyjádřil k vázanosti civilního sudu trestním rozhodnutím o spáchání trestného činu. Soud v občanskoprávním řízení je vázán trestním rozhodnutím v rozsahu, kdo trestný čin spáchal, v jaké formě zavinění, jakým jednáním, že vznikla škoda a že je dána příčinná souvislost mezi protiprávním […]
Kumulace nároků a věcná příslušnost soudu
Nejvyšší soud se v usnesení sen. zn. 29 ICdo 149/2025, ze dne 22. 12. 2025 vyjádřil k otázce věcné příslušnosti soudu v případě kumulace uplatněných nároků. Podle právního názoru Nejvyššího soudu, jestliže žalobce kumuluje v žalobě vůči stejnému žalovanému několik různých nároků, z nichž některé nespadají do věcné příslušnosti soudu prvního stupně, u kterého se vede řízení, neospravedlňuje […]